Kostel sv. Stanislava, Loukov

Loukov 51301
Současná budova kostela sv. Stanislava pochází z konce 18. století.

Farní kostel se poprvé připomíná roku 1352. Původní dřevěný kostel s věží byl v roce 1754 tak sešlý, že hrozil zřícením, ale ke stavbě nového nemohlo být dlouho přikročeno.

Nynější jednolodní kamenná barokní stavba pochází z let 1786 - 1795 a je zaklenuta plackou. Hlavní oltář byl zřízen v roce 1883, křížová cesta roku 1886. Oltářní obrazy pocházejí od Viléma Kandlera, novorenesanční zařízení od Antonína Suchardy z Nové Paky. Ve věži nad západním průčelím bývaly zavěšeny tři zvony. Nyní má kostel zvony čtyři - původní ze 16. století a tři nové, pořízené v roce 1977.

Starý kostel obklopoval dnes již zrušený hřbitov, ohraničený nízkou pískovcovou zdí s osmibokou barokní kaplí z 2. poloviny 18. století a s oltářem sv. Kříže od Antonína Suchardy. Pro nový hřbitov poskytl pozemek továrník František Gerl a roku 1901 byl otevřen.

Před vstupem do kostela zasadila roku 1854 školní mládež dvě lípy na počest oslavy sňatku Františka Josefa I. Dvě lípy Svobody před vstupem na hřbitov připomínají vznik samostatného státu (1918).

Kostel sv. Stanislava s farou, stodolami a dvojicí hřbitovů vytváří malebný areál se silným geniem loci. Kostel, barokní hřbitovní kaple (kostnice) z roku 1815, ohradní zeď starého hřbitova a litinový kříž s korpusem ukřižovaného Krista byly vyhlášeny kulturními památkami.

Pověst o Loukovském zvonu
V Loukově se chystala velká slavnost. Sousedé spojili své síly a pořídili si do kostela nový zvon. Po celý čas, co shromažďovali potřebné penízky, se však dohadovali, jak by jej měli pokřtít. Někteří osadníci si přáli, aby se jmenoval po patronu kostela svatém Stanislavu. Jiní mysleli na „dědice České země“, svatého Václava. A někteří dokonce na svatého Františka. Zůstalo posléze u přání prvních, zvon byl s velkou slávou vysvěcen a zavěšen na nevysoké věži.

Vesnička Loukov je rozhozena po stráni nad Jizerou a kostelík se velmi podobá štěpanickému, ponikelskému i zlatoolešnickému, jako by je stavěl či přestavoval týž stavitel. Je nízký, západní věž a zvonička jen málo přesahuje hlavní loď a kryje ji zvonovitá střecha. Východní věžička je malá, cibulovitá a zavěšen je v ní umíráček.

Když pohlédnete ke kostelíku od silnice, docela byste uvěřili, že by odtud dovádějící hoši mohli válet sudy až dolů do Jizery. A tak i pověst vypráví, že si nový zvon na zvonici nepobyl. Jestli snad nebyl spokojený se svým jménem, nebo jestli ho prostě jen ledabyle upevnili, vyberte si. Netrvalo prý totiž dlouho, a když jednou počal kostelník radostně vyzvánět na hrubou, zvon se utrhl, vypadl ze zvonice a kutálel se po stráni k Jizeře. Ryl do hlíny a naříkal: „Já Jan! Já Jan!“ Žbluňkl do řeky v místě hluboké tůně, až voda vysoko vystříkla a po hladině se divoce šířila kola. Lidé spěchali, hledali, pátrali bidly, ale všechna jejich námaha zůstala marná. Divná věc.

Ale po čase sestoupila k řece pradlena a máchala prádlo. Košile, kterou šplouchala sem tam ve vodě, za cosi zachytila a žena ji nemohla vyprostit, ať jí zmítala, jak chtěla. „Jaká pomoc, musím to vzít silou!“ řekla si. Popadla košili oběma rukama, vzepřela se a škubla. „Kýho čerta to táhnu?“ Vtom poznala zvon, který už už vyčníkval nad vodou. Ale jen vyřkla rouhavá slova, zvon povolil a zmizel v hlubině.

Žena přivolala posilu, hledali, pátrali, odvážlivci se znova a znova potápěli, ale všechno bylo marné. Zvon se už nikdy neobjevil.

(Vyprávěla Marie Lešáková ze Mříčné)

Ubytování v okolí

Pension Jana, Mříčná Pension Jana, Mříčná
Mříčná
(4,81km)
Chalupa U Kuby Chalupa U Kuby
Roztoky u Semil
(5,34km)
Roubenka u tenisových dvorců Roubenka u tenisových dvorců
Jilemnice
(6,31km)
Hotel Vyhlídka Hotel Vyhlídka
Jilemnice
(6,71km)
toplist